Bude vám z Dying Light 2 Stay Human tuhnout krev v žilách?

Je krásný den. Teplé slunečné počasí a odpolední paprsky se odráží od malebné krajiny, kterou zdobí barevné listí. Radost pohledět! Alespoň dokud vám pohled nepadne na zombie, která už si vaší nepozorné postavy dávno všimla (nebo ji spíš ucítila) a dostala chuť na čerstvé maso – za předpokladu, že zombíkům ještě něco jako chuť zůstalo. Teď už víte, že v tomhle světě se přílišné kochání okolím nenosí a chození na procházky bez těžké baseballové pálky se rozhodně nevyplácí.

Pojďte, děti, budeme se bát

Hra plynule navazuje tam na předchozí Dying Light, která mezi gamery zabodovala v roce 2015. Jako poutník Aiden v Dying Light 2 zamíříte do posledního stojícího města na Zemi. Hledáte totiž člena své rodiny a všechny stopy vedou právě sem. Žádný ráj ani oázu v zombie pustině rozhodně nečekejte. Ani ve městě není bezpečno a ve vaší cestě vám nebudou stát jen všudypřítomní zombíci, ale i lidé. Vedle přeživších narazíte na tzv. strážce míru, kteří se s nikým rozhodně nemazlí, a bandity, kteří se nepodřizují nikomu. Brzy si budete muset vybrat, na čí stranu se postavíte, a každá volba vám získá jiné vychytávky pro další postup ve hře.

Dying Light 2 se tváří jako děsivá hororová hra, ve finále se ale jedná spíš o akční příběhové RPG s prvky hororu. Zatímco na začátku hry jsem se většinu času schovávala za svůj DualSense ovladač a bála se, co na mě kde vyskočí, nejděsivější na celé hře pravděpodobně byly mé počáteční výkřiky (především pro naše sousedy). Po prvních hodinách hraní a pár nočních honičkách, kdy vás všechny zombie z okolí honí jako myslivci na lovu, už jsem se ale i já – na nejnižší úrovni – trošku otrkala (ačkoli v noci nebo na děsivých místech mám pořád nahnáno).

V „easy“ nastavení se tak i citlivější povahy mohou dobře soustředit na příběhovou linku. Noblesněji řečeno je tento režim pro srabíky jako já, kteří se chtějí více soustředit na příběh než na mlácení zombíků. Intenzivnější akci určitě zažijete s vyšší obtížností. Na výběr máte další 2 a měnit je můžete libovolně během hraní. Pokud se ale rádi skutečně bojíte, doporučuju vám si po Dying Light 2 zahrát ještě Resident Evil 8: Village.

Postapokalyptický svět je plný… zombie

Vývojáři asi tušili, že většinu času budete jen zběsile utíkat o život, ať už při nočním lovu před hordami zombie, nebo před lidmi. Spíše než lelkování a kochání se okolní krajinou se prioritou stanou myšlenky na to, jak z bitky se zombíky vyváznout s čistou kůží a hlavou na krku. A trochu je to vidět.

Abych Dying Light 2 nekřivdila, hra využívá Ray Tracing a některé lokace jsou pěkně zpracované. Okolní krajina vám navodí určitý „feeling“ a působí poměrně realisticky, ale nejedná se o maximálně odladěnou podívanou, jakou si mě rozmazlily technicky skvěle provedené světy Ubisoftu (Assasin’s Creed Valhalla) nebo hry jako Kena: Bridge of Spirits. Především ve tmě nebo pod světlem baterky to pocítíte na některých detailech. Většinou se ale jednalo o drobné grafické nešvary, které na průchodnost hry neměly vliv.

Dying Light 2 jsem nejdřív zkoušela ve verzi pro PS4, abych dokázala znovu ocenit pokrok, který přineslo PlayStation 5 – ten pocítíte okamžitě už v grafice (a možnostmi nastavení v menu, které pro PS4 prakticky neexistují). Teprve po chvilce hraní jsem upgradovala na verzi pro PS5 a nemile mě překvapilo, že spolu jednotlivé verze nekomunikují. Veškerý pokrok ve hře se vám ztratí a při upgradu holt musíte hrát opět od začátku. Tak si to zapište za uši, abyste neřekli, že jsem vás nevarovala.

Jak se hraje Dying Light 2 Stay Human

Z ovládání jsem byla na začátku lehce zmatená. Už jsem na PS5 zvyklá na určité mechaniky, které fungují napříč hrami. Dying Light 2 je ale úplně nectí a dělá si to trochu po svém. Než jsem si zapamatovala, že skáčete triggerem R1, stihla jsem si vyplácat první (a jediný) ozdravující matroš. Ale co už. Ne že by byl konec světa a hned v tutoriálu mě mohla zakousnout zombie, že?

Svět Dying Light 2 je poměrně velký – především tak působí i díky faktu, že se většinou musíte pohybovat po svých. Postupně se z vás stane mistr parkuru, takže budete skákat po střechách, autech i ruinách. Město a jeho rozložení působí přirozeně a správná cesta vás nebije do očí, takže se často musíte zamyslet, kam skočit a kterou cestou se vydat. Což je super, protože vás hra nutí, abyste si na to hezky přišli sami, a tak vám ještě víc pomůže vcítit se do Aidenovy kůže (a občas i do postapokalyptické bezmoci).

Cestou (skokem) městem narazíte na NPC obyvatele, kteří opravují lávku, vaří si jídlo a něco si vyprávějí nebo brumlají pod vousy, takže vám nenásilně dokreslují příběh světa Dying Light 2. A sem tam pro vás mají nějaký ten vedlejší úkol. Hra je tak příjemně živá (tedy, na to, že překypuje nemrtvými zombíky). Vedlejších misí je opravdu hodně a hra obsahuje i rozhodovací prvky. Na vývoj příběhu ale nemají takový vliv, jako například v Cyberpunku 2077.

Když do boje, tak s pořádným vybavením

Zombíků je v Dying Light 2 hned několik druhů, z nichž někteří jsou děsivější a nebezpečnější než jiní. Od téměř neškodných bloumajících zombie můžete na razit na velmi silné protivníky a speciální typy zombie se schopnostmi, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech a pot po gamepadu. V napjatých situacích navíc hra pěkně využívá funkce ovladače DualSense. Když se například musíte proplížit kolem obrovské skupiny zombíků, vibrace ovladače působí jako tlukot srdce tak přesvědčivě, že rychle roztlučou i to vaše. Takže ho budete mít až v kalhotách.

Parkur hraje důležitou roli i v boji, takže se bez jeho ovládnutí úplně neobejdete. I díky němu to není jen o tupém máchání sekerou, ale postupně budete objevovat nové kombinace a rozšiřovat svůj strom schopností. Nové lokace, způsoby a praktiky nebo používání nových funkcí vám hra poměrně hezky vysvětlí a když si nebudete vědět rady, najdete je všechny v herním menu.

Vedle bojových pohybů jsou ve hře také desítky zbraní a jejich modifikací nebo vybavení včetně oblečení, takže se na soubojích můžete slušně vyřádit a ještě u toho vypadat cool. Dying Light 2 je nadto plné nejrůznějších collectibles, materiálů a surovin na vylepšování zbraní a vyrábění spousty užitečných věcí. Materiály jsou ve světě tím méně dostupnější, čím vyšší obtížnost hraní jste si zvolili.

Kolik času vám Dying Light 2 zabere

Se samotnou hlavní kampaní si vystačíte na 20+ hodin. Pokud se pustíte i do vedlejších misí, připravte si na hraní 80 hodin. A jestli chcete prozkoumat každý ždibíček mapy, každý dialog a všechny cetky a collectibles do sbírky, které ve hře můžete najít, může vám to podle vývojářů vystačit až na 500 hodin postapokalyptické zábavy.

Závěrečné shrnutí:

Ačkoli to nemusí být zpočátku hned patrné, nejedná se o drsný horor, ale spíš o akční survival (což je za mě jedině plus). Už podle toho, kolik času vám hra může zabrat, je jasné, že ve světě Dying Light toho budete mít dost co na práci a nudit se určitě nebudete. Doporučuji všem fanouškům zombíků, prvního dílu Dying Light anebo těm, kdo mají slabost pro postapokalyptické světy.

Klady

Chytlavý příběh

Hromada vedlejších misí

Ve hře se z vás stane mistr parkuru

Herní rozhraní a titulky jsou v češtině Hra má kooperativní mód pro 2-4 hráče

Spousta lootu

Zápory

Občasné grafické nešvary

V multiplayeru se herní progres uloží pouze tomu, kdo hru založil

Některé způsoby ovládání

Kde Dying Light 2 seženete:

Dying Light 2 na PlayStation 5

Dying Light 2 na PlayStation 4

Dying Light 2 pro Xbox

Dying Light 2 pro PC

Tip: Good Loot puzzle Dying Light 2: City